INSP.EAT – Ewa Farna: “Je těžší najít kreativitu, když vidíš ještě tu byznysovou stránku.”

Hosťom v INSP.EAT je moja kamarátka Ewa Farna. Na prvý pohľad speváčka, no Ewa si zároveň celý “business so sebou” kompletne riadi sama. Nie veľa ľudí môže povedať v 25 rokoch, že v živote viac rokov pracujú než nepracujú.

V rozhovore pri limonáde v pražskom DOX mi prezradí, či niekedy chcela so všetkým seknúť. Nezabíja kreativitu, že musí riešiť aj businessovú stránku? Ako fungujú s manželom Martinom, ktorý je zároveň aj jej kolegom? Ako hľadá rovnováhu medzi prácou, rodinou a hobby? A čím by chcela byť na 24 hodín?

Podcastovú verziu nájdete pod článkom, prípadne na Apple Music alebo Spotify.

Quotes z rozhovoru:

01:18 “Dlouho jsem tíhla k tomu, abych byla právě definovatelná. Abych byla jedno z toho, řekněme jenom zpěvačka. A dlouho jsem to tak měla. Po deseti letech jsem se rozhodla víc zasahovat do věcí kolem.”
01:54 “Chci být ten, kdo řekne ‘do toho projektu jdeme, do toho ne’. A našla jsem se i v tom.”  
02:04 “Jsem interpret, jsem umělec, ale nejsem takový ten bláznivý muzikant, který neví, co je DPH-čko a nezajíma ho to. Jsem po tátovi trošku tabulkář a některé věci potřebuji mít pod kontrolou.”
02:59 “Je těžší najít tu kreativitu, když tam vidíš ještě tu byznysovou stránku.”
03:14 “Ubíjí mě to vědomí, že je nějaká rovina, o které nic nevím a nad kterou nemám kontrolu.”
04:19 “Mě baví být u zrodu toho nápadu.”
05:28 “Na scéně jsi v sezóně třeba třikrát v týdnu. A zbytek prostě pracuješ. Takže klidně 20% jsi na scéně a 80% jsou přípravy před tim.”
05:56 “Když jsem přestala studovat práva, tak hodně lidi se ptalo ‘A co budeš dělat? Co bude tvoje práce?’”
07:14 “My jsme deset let jezdili v podmínkách, že sadneš do auta, jedeš deset hodin na koncert, máš zvukovku, sprcha, koncert a třeba ještě v noci zpátky. Dneska je to dost podobné, ale zároveň už máme nějaký komfort v tom cestování. Že tam máme zásuvky na počítač, polohovací sedadlo a takový kancl, kde si dáš počítač a pracuješ. Jsou dny, kdy si dám seriál a úplně vypnu, nebo to prospím. Ale jsou dny, kdy v osm ráno vyrazíme, otevřeš si počítač, dojedeš tam v pět, takže uděláš pracovní den a pak jdeš na koncert.”
08:37 “[Downside byla] docela nedávno a nevím, jestli jsem z ní ještě furt venku. Pořád jsem ve fázi, kdy v tom všem hledám sebe.”
08:54 “Tim, že ty trhy – polský a český – vyžadují něco jiného, tak je těžké zachovat svoji autenticitu a být zajímavý pro všechny trhy a zároveň být sám sebou. Protože když máš produkt, tak ho třeba přizpůsobíš. Ale tady je to, že jseš jeden člověk a musíš se ještě furt podívat do zrcadla a v tom všem poznat sebe.”
09:41 “Řekla jsem si, že budu dělat věci podle toho, jak to cítím. A tak to dělám, ale ne vždycky je to úspěšné. Kdybych chtěla být jenom úspěšná, tak asi zvolím jinú taktiku.” 
11:20 “Dlouhodobě mě dokáže nakopnout setkání s inspirativníma lidma. Navzájem se ovlivňuješ s lidmi z úplně jiných brandží. A třeba se uklidníš, že i v jiných brandžích je to normální, nebo že to ve finále funguje dost podobně. Když tam máš tu motivaci a inspiraci a to, že děláš, co tě baví, tak je vlastně jedno, co to je.” 
12:36 “To byla ta škola, kterou jsem si musela projít a od tý doby to deleguji na ostaní lidi. Ale vím, co deleguju a vím, co to obnáší. Je strašně důležité si tím projít.”
15:04 “Tak trošku cesta je cíl. Zní to banálně, ale je to tak. Pak máš obrovskou satisfakci, když vidíš, co všecho za tim stojí.”
15:29 “Chtěla bych dál mít tu kontrolu a řídit si tu kariéru na mých pravidlech. Přijde mi to logický a mám z toho pak větší radost.”
17:15 “Nápady si zapisuju vždycky do mobilu. Mobil máš furt u sebe. Na cestě, na záchodě, kdekoliv máš po ruce. Když tě něco napadne, tak zapisuju okamžitě. Co si nezapíšu, to si nepamatuju.”
18:30 “Dospěla jsem do momentu, že je super se obklopit lidma, který jsou lepší než já.”
19:52 “Když jsem byla mladá, měla jsem hodně větší disciplínu než teďka. A mohl za to sport a škola.”
20:44 “Ja dokážu být buď to hodně pracovitá, ale jsou dny, kdy jsem hrozně líná a dokážu koukat jenom na Friends celý den a říct si ‘dneska mám volno’.”
21:44 “Někdy inspirace přichází v těch momentech, kdy ji nečekáš.” 
22:30 Talent vs. tvrdá práca: “Myslím, že ne – že jeden bez druhého nefunguje.”
22:54 “Jsou věci, které máš dané od Boha. Ale všechno kolem si musíš vypracovat od nuly. Je strašně moc talentovaných lidí. Mají úžasný dar, ale tim, že s ním neumí pracovat, nechtějí pracovat a nemají ten package kolem, tak se jim to nepovede a je to strašná škoda. Máš x kroků, který musíš udělat – mít repertoár, mít super lidi kolem sebe, odhodlanost, pracovitost… Bez toho to prostě nedáš, i když zpíváš jak pánbůh.”
25:10 [Tajná zbraň] “Jsem hodně podobná před kamerou a mimo ní.”
25:24 “Zpívat pro pět lidí je pro mně mnohem větší stres než vylézt před třicet tisíc.”
25:39 “Strašně mě baví to, že mě mý fanoušci akceptují s tou mou přirozeností. Že jsem se nemusela učit scénář na to, jakou zaujmout pózu, abych zaujala lidi. Že jsem se nemusela oblíkat do syrového masa.”
26:37 “To jsem já a take it or leave it.”
29:58 “Naučit se odpouštět je strašně důležitá věc. Nemáš zášť, nemáš v sobě zlobu, nepěstuješ v sobě toho ďábla, ale naopak živíš toho anděla. To, co v sobě budeš živit, to bude silnější. A přijde mi hezčí v životě být dobrý než špatný člověk.”   31:38 “Jsou momenty, kdy s Martinem jdeme jako dneska na večeři a řekli jsme si – odkládáme telefony a jsme jenom my dva a nebudem řešit práci. Ale jsou dny, kdy do noci řešíme každý svoje a snažíme si pomáhat navzájem.”
32:40 “Je mi trapně, jak mi je dobře.”
34:35 “Chtěla bych být svým podvědomim na 24 hodin. Chtěla bych z něho vytáhnout, to co tam sedí a vyřešit to. Vyřešiť své bloky, své motivace, vědět o sobě víc. Využit těch 24 hodin na to, abych byla lepším člověkem.”
36:41 “Dnešní svět je bohužel o tom, jak se dokážeš prodat.”  
37:19 “Snažím se být odvážnější v PR a nedělat věci, které mě samotnou štvou u jiných.”
37:55 [Sociální sítě] “Trošku to těm mladým lidem ukázat, že to je jenom obrys reality, který my formujeme a posíláme do světa. Ale ta realita vypadá jinak a je v pohodě mít špatné dny, pohádat se s klukem, nebo že ti je špatně. A to se na tom Instagramu neukazuje. A lidi z toho mívají deprese. Takže nespadnout do toho a vědět, že Instagram je jenom to, jak chceme, aby nás lidi viděli.”
39:08 “Je mi 25. A pracuju déle než nepracuju. Co se většinou stává, když ti je třeba pade. Třináct let pracuju v brandži a cítím se stará mladá.”
40:18 “Ale nemůžu třeba uvěřit, že mi je 25 a čekám dítě. Je to masakr. Jsme dospělý. Najednou žiješ dospělý život. A nic víc nebude, takže si to musíme udělat hezký. Ale strašně mě to baví. A baví mě si to uvědomovat. Je to osvobozující.”
41:13 “Nikdy nevíš, co bude. Je to teď a je super, když jsi šťastný teď.”
41:49 “Radu sobě před deseti lety? Abych víc četla. To je jediné. Protože všecho špatné, co se stalo, se stalo také z nějakého důvodu. To, kde jsem teď, se skládá z hezkých i nehezkých věcí, který se staly.”   43:19 “Instant gratification. Stále je potřeba dělat nové věci, strašně rychle ty trendy přichází, odchází. Ta doba je hrozně rychlá a myslím, že bude rychlejší. Já bych se chtěla zastavit u té kvality a ne kvantity a trošku sklidnit.”
44:18 “Ve všem najít tu rovnováhu. Mít čtyři hořáky – přátele, rodinu a vztah, svoje hobby a práci. A šťastný jsi tehdy, když ty čtyři hořáky jsou v rovnováze zapálené. Když bude hořet jeden hořák a ty tři budou vypnuté, tak nejsi šťastný. Takže udržovat ty čtyři v rovnováze a to tě dovede ke štěstí.”

Podcast: Play in new window | Download

Subscribe: Android | Google Podcasts | RSS